Jaké je to být programátor?

filosofJaké je to vlastně být programátor? Co je super? Co je na houby? Na co si dát pozor? Má to budoucnost? Dnes jsem se rozhodl stát se na chvíli filozofem. Pojďme se podívat na hlavní výhody a nevýhody našeho řemesla – tak jak je vidím já, které jsem shrnul do krátkého článku.

 Minion-HappyO programátory je v dnešní době, velký zájem. To vím moc dobře, protože je sám zrovna hledám. Význam internetu a počítačů ve společnosti stále roste a kdo dnes není „online“ jako by nebyl. Poptávka po vývojářích značně převyšuje nabídku a to i přes to, že každý rok proudí ze škol s informačními obory desetitisíce nových absolventů. Nezaměstnaný programátor prakticky neexistuje. Agentury a head hunteři bombardují potenciální kandidáty nabídkami práce i několikrát denně.Lze očekávat, že tento trend bude stále narůstat a poptávka po lidech v IT bude stále větší.  Zatím naštěstí nikdo nepřišel na to, jak nás i v této práci nahradit počítačem.

Bez praxe nejsou koláče. Desetitisíce nových absolventů škol informačně-technických oborů mířících na trh práce každým rokem si vybírá svou daň. Sehnat programátora je jednoduché. Sehnat dobrého programátora je ale mnohem těžší. Ne každý z tisíců absolventů je vhodným kandidátem na tuto práci. Někdo umí vařit, někdo umí malovat a někdo umí programovat. Poznat dobrého „budoucího“ vývojáře je ale velmi těžké. Všichni víme, že udělat vysokou školu dnes lze i bez práce (sám jsem toho dobrým důkazem) a titul rozhodně není garancí schopností a dovedností. Pro firmu je risk investovat do nezkušeného člověka. Takový člověk je prvních pár měsíců zpravidla ztrátový a budoucí zisk nejistý. Z tohoto důvodu je mnoho pracovních nabídek označeno štítkem „nutná praxe…“ a když ne, nabídka je často špatně finančně ohodnocena. Ale někde se začít musí, že ano.

Minion-HappyJe to pohodička. Možná by mě někteří teď nejradši přetáhli klávesnicí nebo pověsili na usb kabelu. Za svých studentských let jsem pracoval jako brigádník několik měsíců ve stavební firmě. Od 5 do 14hod s krumpáčem v ruce, 20minut pauza na pivko a rohlík s máslem. Za „pár kaček“ na hodinu. Zkuste si postěžovat lidem, co to dělají každý den, že to máte v práci těžké, že vám dělá problém stihnout stand-up v 10 hodin, že jste dnes byli dvě hodiny na obědě, protože jste dlouho čekali než vám přinesou burger s hranolkama a že si zítra musíte vzít homeoffice, protože si potřebujete skočit odpoledne k zubaři…

Programováním se milionářem jen tak nestanete. Netvrdím, že jsou programátoři chudí. Vůbec ne. Jen samotným programováním se z Vás ale boháč nestane. Programování je tak trochu jako manuální práce – uděláte ji a dostanete zaplaceno. Každá odpracovaná hodina má stejnou cenu. Dnes je ale velkým trendem nechávat si platit i za věci, které neděláte. Větší peníze jsou většinou schované v různých vedoucích, obchodních, marketingových či manažerských pozicích, pro které nejsou brejlatí a shrbení ajťáci většinou moc vhodní. Víte jak to myslím. Možností je samozřejmě zkusit přijít s nějakým vlastním projektem, kterým ohromíte svět, a na kterém trhnete velké peníze. To je ale vždy risk a jen málo komu se to podaří. Hodně programátorů tak raději volí teplíčko a jistotu, jako zaměstnanci v různých firmách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *